Povídání o mě...

Víceméně škola

Tak co bych Vám o sobě řekl. No, už nějakou dobu můžu legálně chlastat, čehož hojně využívám. Podle přesných statistik, které si vedu od konce roku 2000, vypiji denně zhruba 2 piva (naštěstí to má tendenci klesat). Ale to není úplně vhodný začátek...

Jinak: Narodil jsem se a dosud žiji v úplné rodině - oba rodiče a jeden bratr. Celý život bydlím v Praze v jednom řadovém domku. Měli jsme psa, teď máme kočku. Rybičky umřeli dávno. Byla tu i jiná zvířena, ale koho to zajímá.

Mládí jsem měl bezstarostné, krásné a až na výjimky typu písanka či vytvarná výchova jsem měl rád i školu. Tam jsem si prožil první lásku (jak jinak než nešťastnou), druhou zlomeninu a třetí pohled na vagínu. Vše ale jednou konční. Za záhadných okolností, čímž nemyslím protekci, jsem se dostal na sportovní základu, na judo. To by bylo prima, kdybych se nemusel rozloučit se starou školou a spolužáky v době nejkritičtější - na konci 5. třídy. Nakonec ale samozřejmě rozhodla maminka (správně :o).

Sportovka byla taky moc krásná doba. Málo účení ve spolupráci s častou evakuací školy z důvodu bombového útoku nám dělali ze života ráj, naproti tomu se trenéři, starší spolužáci a mé časté zlomeniny (cca 2 do roka) starali o zajištění pekla.

Přijímačky na gympl jsem úplně nezvládl a nebýt štastné náhody, čímž opravdu nemyslím protekci, neskončil bych na gymnáziu Buďánka. Tam se mi také moc líbilo, zvlášte od té doby, kdy se mé učení začalo spravedlivě dělit o čas s návštěvou zařízeni restauračního typu. V septimě (čti třeťáku) jsem si udělal výlet do Ameriky, kam se mi nejdříve vůbec nechtělo. Přežil jsem několik stěhování a po roce jsem se vrátil zpět s maturitou (respektive bez ní, diplom se ztratil během cesty). Šel jsem zpátky na Buďánku, kde jsem podruhé odmaturoval (mám vyznamenání, heč). Tam jsem se také zamiloval do subjektu s krycím názvem Julie, kterého se od té doby úporně držím.

Přijímačky na vysokou školu dopadli ještě huře než na gympl, a tak jsem se rok flákal v jakési přípravce na práva. Druhý rok jsem se vzchopil a testy udělal (jako 32., heč). Na právech se zatím držím a snad tu dostuduju.

Čím se zaobírám (práce, koníčky atd.)

Nejvíce času strávím před počítačem, televizí, nebo v hospodě. K počítačům vůbec jsem získal velmi vřelý vztah již v dětství. Nejdříve u kamaráda na Sinkléru ZX a u výkladní skříně obchodu, kde byl vystaven Didaktik M. Pak jsem si začal na papír psát programy v jazyku Basic, které jsem si mohl ve větší míře vyzkoušet až ve 4. třídě, kdy jsem začal chodit do kroužku programovaní. Roky šly dál, já získal PCčko, začal si hrát s Pascalem a později Cčkem. Jednoho dne jsem uviděl WWW stránku, čímž jsem se odprostil od BBSek a vrhnul se na internet. Na oblíbené kombo Apache+PHP+MySQL nedám dopustit, krom toho mi není cizí ani 2D grafika, jak tištěná tak tak 72 dpi. Všechno to se spojuje ve skoro firmě WebWorks. No a co bych to byl za kluka, kdybych občas nehrál nějaké ty hry, že? Nejradši mám ty staré a dobré.

Televizi ani hospodu nijak více popisovat doufám nemusím, takže co jinak? Jednu dobu jsem psal pro pár malých časopisů (např. Černý Vigvam, Magazín Průvodce), většinu textů mužete najít v sekci texty. Snad zase někdy začnu. Chvilku jsem si hrál s hudbou na počítači, hraju na basu ve skoro kapele Jan Nedvěd Revival. V četbě jsem přešel od fantasy a sci-fi na o dost nudnejší dokumentace a učebnice. Ale na Klímu, Havla, i či Vyskočila nedám dopustit a hledám čas, kdy zase nějaký absurdromán přečtu. Též trávím čas s přítelkyní, což je zcela jistě nejzábavnější :o).

Jo, taky se ze mě stal středoškoslký učitel. Jako externista na gymnáziích Buďánka a Or Charaš vedu "programování na internetu".